Z centra Manhattanu jdeme pěšky na jeho jižní cíp a cestou míjíme památník věnovaný otrokům, na jejichž někdejším pohřebišti dnes stojí mrakodrapy. Přicházíme k bronzové soše býka nazvané „Charging Bull“. Umělec italského původu (…)
První ráno v New Yorku. S pocitem, jako by bylo odpoledne, snídáme veganskou ovesnou kaši s Danielem a Saskií. A máme si co říct – jejich plány nejsou o nic menší, než ty naše. Než se vydají na cestu přes celé Spojené státy až do Kalifornie, odkud Daniel zčásti pochází, a pak budou pokračovat do jižní Ameriky, Saskia ještě zvládne urazit pouť do Santiaga a zorganizovat […]
Chcete slyšet New York? Jak zní hlavní nádraží, Central Park, Times Square, nebo jaké zvuky slyšíte, když spíte na lodi na City Islandu? Potom slyšte další várku zvuků z cest po Amerikách :-)
Nezajímá je nic, než jídlo Náš přílet do Spojených států předcházela spousta varování: Připravte se na dlouhý pohovor s imigračním úředníkem.
Čtěte více
Squat! A nebo radši loď?
U nadzemky v Hackney potkáváme Roberta s bicyklem v ruce. Žije v Londýně už deset let. Je unavený z práce, ale souhlasí, že nás vezme podívat se na močál. Upravuje zahrady boháčům v Chelsea, ale většinou mu stačí pracovat tak 3-4 dny v týdnu a zbytek má volno. Pokud se tedy ta obrovská kupa neziskových aktivit dá pokládat za volno.
Čtěte více
Zpoždění sbližuje
Technická závada v Eurotunelu, budeme mít minimálně hodinu a půl zpoždění. Cestující s třemi větrnými elektrárnami na pozadí nervózně přešlapují kolem autobusu. Mou pozornost již po několikáté poutá romská rodinka s pěti dětmi, a to ničím (…)
Čtěte vícePrvní část galerie zvuků je tady aneb audiozábava pro freaky může začít! Ztlumte světlo, zavřete okno, přidejte zvuk a zaposlouchejte se do pečlivě vybraných a nefiltrovaných nahrávek zachycených na trase Brno-Praha-Londýn-Brighton.
Dostat se do Ameriky levně je triviální. Při troše úsilí a štěstí se dá koupit zpáteční levná letenka z Evropy do New Yorku za osm, ale někdy i jen pět tisíc korun. Jenže ekologická stopa člověka, který rád cestuje do mimoevropských končin a létá jednou ročně, není zrovna uspokojivá, tím hůř, pokud k tomu pracuje v zemích, kam se pozemní dopravou rozumně dostat nedá. Jedním z prvních témat naší výpravy proto bylo: jak se dostat do Ameriky, pokud člověk nechce přizabít planetu, ale ani za to utratit desetitisíce?
„Až se ti jednou před očima promítne tvůj život, ať je na co koukat.“ Možná si někdo z vás pamatuje tuhle nesmrtelnou hlášku z absurdní, a hlavně úplně blbý televizní reklamy z počátku třetího tisíciletí. Mně utkvěla v paměti dodnes. Vyjadřuje totiž hodně. Klišé? Patos? Možná, ale to je mi sójovej buřt. Znám mrtě lidí, kteří mají spoustu skvělých nápadů a večer za večerem o nich vykládají v hospodách, načež jejich kreativita končí s ranní kocovinou. A pak znám taky spoustu lidí, kteří mají nápady možná o trochu míň geniální a originální, ale uskutečňujou je.
Have you been disappointed with no chance to separate your waste in Tbilisi, maybe except selling some types of used glass bottles for a few tetri to a warehouse close to the main railway station? Times are changing! Coop Georgia (http://www.coop.ge/) finally found the first place to put containters and collect the separated waste from public.
(instructions inside! :-) )
Čtěte více„Jedém z kopce, plecháči!“ držel si kšiltovku Kill Bill, zatímco jsme si to hasili na motokole směrem ke krasohradu. Kukačka se
Čtěte více