Díl 3.: První noc v New Yorku. A nebo na Vanuatu?
Nezajímá je nic, než jídlo
Náš přílet do Spojených států předcházela spousta varování: Připravte se na dlouhý pohovor s imigračním úředníkem. Bude se vás ptát, jestli po vás někdo něco posílá, zda jste nechávali opravovat svoji elektroniku, může vám dokonce kontrolovat obsah počítače. Nakonec vám dá do pasu razítko s počtem dnů, po které můžete ve Spojených státech zůstat. Podle toho, jak na něj zapůsobíte. Nic z toho se nestalo. Vyplnili jsme celní deklaraci, relaxovaný žvýkající celník se nás zeptal, jaké jídlo vezeme, a když jsme odvětili „no animal products“, bez otázek na cokoliv nás obšťastnil razítkem s ručně vepsaným „B1“, což je typ našeho víza (turistické). Až do východu z letištní haly jsem nemohl věřit, že to je všechno. Ale bylo, pročež mě zaplavil pocit blaha z toho, že už se nebude konat žádná buzerace a že se odteď můžeme teoreticky až 10 let flákat v USA.
Pane, nejste náhodou terorista?
Většina výletníků jezdí do Spojených států s využitím ESTA, jednovstupního elektronického víza platného 90 dní. To pro naší další cestu s dvěma odbočkami do Kanady nestačí. Proto jsme chtěli získat staromódní plnocenná víza. Kdybyste chtěli podnikat něco podobného, vězte, že postup je zhruba následující:
- Vyplnit na internetu obšírný formulář (https://ceac.state.gov/GENNIV/). Jeho nejzábavnější sekce obsahuje asi třicítku otázek typu „Jste členem nějaké teroristické skupiny?“ nebo „Podíleli jste se někdy jako státní úředník na potlačování náboženských svobod?“ Na konci je vtipně napsáno, že odpověď „ANO“ na kteroukoliv z otázek nemusí automaticky znamenat vyloučení z posuzovacího procesu. Jiné oddíly zahrnují dotazy na rodiče, aktuální zaměstnání (s možností, že by si živnostníci udělali volno, se nepočítá), případně přesné datum ukončení posledního studia (vyplnění měsíce a roku ale pro úspěšné završení formuláře postačí).
- Vyplnit formulář znovu od začátku. Během procesu totiž zjistíte, že potřebujete například plnou adresu a telefon někoho, koho ve Spojených státech znáte, nebo adresu, kde budete trávit v USA první noc. Jako místo první noci lze vyplnit jakoukoliv adresu na světě. První noc v USA můžete tedy trávit klidně v Ugandě nebo na Vanuatu.
- Zaplatit poplatek za zpracování žádosti o víza. Lze provést on-line, v době zajišťování našich víz vyšla platba vzhledem k příšernému kurzu dolaru na 4.000 Kč.
- Objednat se pomocí on-line systému na pohovor na americkou ambasádu v Praze. Pokud následujete odkaz z webu ambasády, zjistíte, že nejsou volné žádné termíny. Nikdy.
- Volat na ambasádu, případně pokud se jako já netrefíte do úředních hodin, poslat e-mail. Dočkáte se rychlé a věcné odpovědi. Mně napsali, že „používám nějaký starý server“ a dodali správný odkaz, kde si lze pohovor skutečně objednat (http://www.ustraveldocs.com/). Ukáže se, že se stačí objednat i jen pár dní předem.
- Přečíst si instrukce o tom, co vás čeká na pohovoru, třeba že se nesmíte zdržovat před budovou ambasády dřív než patnáct minut před časem pohovoru, nebo že nesmíte přijít se zavazadlem.
- Vytisknout si potvrzující dokument vygenerovaný systémem a popřemýšlet, které ze seznamu doporučených podpůrných dokumentů si obstarat, abyste prošli. V případě žádosti o turistická víza jsou klíčové doklady o tom, že máte nějaké peníze a tudíž nebudete v USA moc sockovat nebo nelegálně pracovat.
- Dorazit bez zavazadla ve smluvený čas do Prahy na americkou ambasádu. Vystát frontičku před budovou, projít bezpečnostní kontrolou a postupně se tak propracovat k imigračnímu úředníkovi.
- Přesvědčit imigračního úředníka, že se nechystáte usadit v USA. Tj. že máte v Česku rodinu, žijete tam, máte stabilní profesi, čeká vás tam budoucnost a podobně. Nejtěžší je ale přesvědčit ho o tom, že jste (z jeho pohledu) opravdu takoví šílenci, že budete měsíce a měsíce někde jen tak cestovat a utrácet svoje úspory.
- Pokud se vám to podaří, pán za přepážkou vám řekne, že vám víza vydá, trochu vás planě postraší, že vám stejně budou dělat problémy jeho kolegové na hranicích, a během několika dnů vám dojde poštou pas s turistickým vízem s platností 10 let.
Vítejte v New Yorku
Je půlnoc. Z letištní haly jdeme rovnou na městský vlak AirTrain, z něj přestupujeme na metro a z něj na další metro. S každým přestupem ubývá lidí, kteří vypadají jako naši spolucestující z letadla, a přibývá lidí, kteří vypadají jako vysmažení gangsteři. Atmosféru dolaďují vysloužilé vagóny, které zjevně (a celkem pochopitelně) newyorská dopravní společnost MTA nasazuje na noční spoje, a taky tuhá zima podpořená dlouhými nočními přestupními intervaly. V brooklynském Bushwicku úspěšně nacházíme adresu našeho hostitele z couchsurfingu a po prozvonění z českého mobilu nás rozespalý Daniel zachraňuje z mrazu ulice a ukládá na rozestlaný gauč.