Punks a skinheads nesměřují k rasové nesnášenlivosti!
Vážený pane magistře,
se zájmem jsem si pročetl Váš studijní materiál k předmětu KPG/SOC a nejprve bych rád uvedl, že si vážím toho, že podobné kvalitní studijní texty v rozsahu a formě přizpůsobené potřebám mnoha studentů vznikají a jsou k dispozici.
Nicméně mě překvapilo Vaše tvrzení na str. 28, podle kterého „hnutí punk a skinheads byly spjaty spíše s hodnotami nižších sociálních vrstev, a u kterých se projevoval výrazný motiv k rasové a etnické nesnášenlivosti“.
Co se týče hnutí punk, od svého vzniku bylo většinově velmi kritické vůči projevům rasové a etnické nesnášenlivosti a i v současné době jsou stoupenci hnutí punk jedni z nemnoha, kteří se „programově“ velmi ostře vymezují vůči projevům rasismu, xenofobie a neonacismu, ať už s jejich nezřídka důraznými prostředky souhlasíme či nikoliv.
Pochopitelně se v historii objevily některé excesy, jako např. stylizování Sex Pistols se svastikami, které (jakkoliv neomluvitelné) neznačilo jejich sympatie k nacismu, ale mělo za cíl jen provokovat měšťanstvo, dále marginální sub-subkulturní směr „nazi-punks“, který byl ale i v rámci punku výrazně menšinový a ze strany většiny hnutí punk velmi ostře kritizován a napadán, případně jednotlivé excesy československých předrevolučních punkových kapel, jež bych ovšem spíš přičítal všeobecnému zmatení názorů z množství vlivů neúplně a pokradmu sem přichazevších ze Západu, než výraznějšímu motivu k rasové a etnické
nesnášenlivosti.
Co se týče hnutí skinheads, situace je mnohem méně čitelná a zvlášť kvůli obvyklému zploštělému zpravodajství českých médií veřejnost zpravidla není schopna rozlišovat skinheads a neonacisty. Faktem je, že (jak uvádíte i ve Vašem materiálu) hnutí skinheads vzniklo v Británii v dělnických společenských vrstvách a z toho i vychází móda této subkultury. Nicméně v době svého vzniku nebyli skinheads nijak rasově či etnicky předpojatí – vždyť velkou část onoho dělnictva tvořili přistěhovalci z rozvojových zemí a ne náhodou se stalo ska – ač typicky nebělošský hudební směr – mezi skinheady jedním z nejoblíbenějších.
Neonacisté infiltrovali skinheadskou subkulturu až později, ovšem o to úspěšněji. Bez ohledu na to však dodnes žije v Evropě i v České republice původní skinheadská subkultura, která se buď politikou prostě nezabývá, nebo je velmi silně antineonacisticky zaměřena – příkladem za všechny budiž hnutí SHARP – Skinheads Against Racial Prejudice.
Krádež skinheadské image, subkulturních prvků i názvu neonacisty bohužel proběhla v plné síle i v porevolučním Československu, přičemž jedním z nejviditelnějších protagonistů tohoto subkulturního rabování byl Daniel Landa, který začátkem devadesátých let z venkovských pódií coby zpěvák kapely Orlík hojně pořvával „bílá liga, bílá síla“, aby se dnes stal div ne kulturním idolem národa, ačkoliv jeho machismus, hodnotová zmatenost a pseudointelektualita vůbec dle všeho neustoupily ani o píď.
Vzhledem k výše uvedenému bych si dovolil Vás zeptat, zda byste byl ochoten případně uvedenou formulaci ve studijním textu přiměřené revidovat, či pokud máte zájem, rád se pokusím dodat Vám relevantní informační zdroje o tom, že hnutí punk a skinheads netrpí motivem k rasové a etnické nesnášenlivosti.
Děkuji předem za odpověď,
s úctou
Martin Hyťha