Jak udělat státnice?

Pracujete, máte spoustu aktivit a nestíháte studium? Přemýšlíte, jak neztrácet zbytečně čas a zvládnout státní závěrečné zkoušky co nejefektivněji? Už v této chvíli je jasné, že k tomu máte určité předpoklady vzhledem k tomu, že jste si našli tento článek a tudíž přemýšlíte nad metodami, jak ty zatracené zkoušky udělat. Přináším vám několik tipů, které se mi osvědčily. Univerzální návod samozřejmě neexistuje a rozdíly mezi náročností zkoušek na různých oborech a školách se mohou udávat v mnohonásobcích. Nutno podotknout, že zkouška, kterou jsem (na druhý pokus) úspěšně absolvoval, bezesporu patří k těm snazším.

Pochopte systém
Vyzpovídejte ty, kteří už zkoušku absolvovali v předchozím roce. Zjistěte všechny detaily – v jakém pořadí se chodí na řadu, kolik je času na potítku, jak se tahají čísla otázek, jestli potřebujete mít něco s sebou a tak dále. Jednak vám to sníží stres, protože budete mít představu o tom, co vás čeká a ušetříte se (potenciálně nepříjemných) překvapení, jednak vám to pomůže nastavit si správně systém přípravy. Například pokud je 20 otázek ze tří předmětů a tahá se jen jedno číslo, má smysl učit se otázky horizontálně (tj. nejprve otázky ze všech předmětů od čísla 1, pak od čísla 2 atd., nikoliv jednotlivé předměty zvlášť).

Zorganizujte se, vyrobte si osnovy a pochopte, co je cíl
Několik měsíců před státnicemi si sežeňte nějak rozumně vypracované otázky od vyšších ročníků či od aktivnějších a pilnějších spolužaček či spolužáků. Začněte tím, že si všechny otázky jednou přečtete a ke každé si sepíšete cca 10 nejdůležitějších bodů, které by bylo dobré znát. Tyto body budou pravděpodobně tvořené z velké části popisy různých seznamů. Například u otázky „Dědické právo“ by osnova mohla vypadat takto:
1. subcese (2)
2. dědění na základě (2)
3. dědická nezpůsobilost (3)
4. vlastnosti závěti, způsoby sepsání a uložení
5. neopomenutelní dědicové (obecně)
6. vydědění (4)
7. dědické skupiny (4) + odúmrť
8. dědické řízení
9. změny dle nového občanského zákoníku

Číslo v závorce znamená, kolik položek daný seznam má.
Máte zpracované seznamy ke všem otázkám a zbývá 14 dnů do státnic? Pokud ano, jste na tom dobře. Nejprve bude cílem naučit se podrobně rozebrat tuto osnovu (tj. např. u položky č. 8 trochu pohovořit o průběhu dědického řízení, u položky č. 6 uvést 4 zákonné důvody pro vydědění a zároveň je vysvětlit).
Stanovte si minimální cíl, jak chcete být připraveni, až ke zkoušce půjdete. Za rozumný cíl považuji např. být schopen 5 a více minut mluvit o jakékoliv otázce, kterou si můžete vytáhnout. Až budete jakžtakž umět mluvit o osnovách, je samozřejmě třeba se „nadrtit“ osnovy k jednotlivým otázkám.

Připravujte se na to, co vás skutečně čeká
Nemá cenu snažit se učit mluvit z patra o otázkách, když máte „na bojišti“ reálně dost času na písemnou přípravu. Až budete mít pocit, že jakž takž něco umíte, simulujte si zkoušky – pokuste se udělat si zpaměti písemnou přípravu k jednotlivým otázkám. Představte si, že jste u zkoušky a snažíte se vymyslet cokoliv, co můžete účinně zmínit v souvislosti s daným okruhem. Překvapí vás, že toho není zas tak málo. Věci, které jste během tohoto zkoušení nanečisto nevěděli, si zopakujte. Stopujte si, jak dlouho jste schopni o otázce mluvit. Nejspíš zjistíte, že se vyplatí naučit se mluvený projev cíleně zpomalit, ale ne zas tak, aby to působilo příliš nejistě.

Zaveďte si diktaturu
Zaveďte si maximální limit na spánek a udělejte si předběžný pracovní rozvrh celého týdne či dvou před státnicemi. Na den je rozumné rozplánovat si max. 15 otázek (takže pokud máte celkem třeba 60 otázek a jste schopni dát tomu 8 dní a projet všechny dvakrát, je to docela dobrá výchozí situace). Buďte na sebe zlí, nastavujte si budík na naplánovaný konec jednotlivých časových úseků a nuťte se k dodržování režimu. Vůbec nepočítejte s tím, že se cokoliv naučíte poslední den před zkouškami – nejspíš budete v psychu, házet papíry na všechny strany, tlouct hlavou o zeď, vykřikovat, že nevíte vůbec nic a bezmezně tomu věřit.

Zavřete se do jeskyně
Odjeďte někam, nejlépe bez internetu a telefonního signálu. Rozhodně se zatajte před kamarády a nechoďte na internet, a to ani pod záminkou, že si něco dohledáte k učivu – to už jste měli mít hotové během příprav, které měly skončit 2 týdny před zkouškami, a stejně byste vždycky skončili na Facebooku.
Jakmile se přistihnete, že bloumáte po zdech a přemýšlíte o něčem nesouvisejícím, okamžitě se vraťte k učení. Mluvte si nahlas jako cvoci, může to někdy trochu pomoci soustředění. Nefunguje? Zvyšte hlas nebo choďte sem tam.

Nesouvisející myšlenky odkládejte na později
Napadá vás něco zajímavého, co by se dalo v budoucnu dělat, a co je tak strašně zajímavá myšlenka, že by mělo okamžitě smysl ji rozpracovat? Není divu – učení se na zkoušky formou memorování je jedna z nejméně kreativních činností, jakou kdy lidstvo vyvinulo. Zaveďte si seznam, kam si okamžitě tyto nápady zapíšete s tím, že je realizujete či se jimi budete zabývat hned po zkouškách, a hned po zapsání nápadu se vraťte k učení – půjde to totiž mnohem lépe, když víte, že jste si ten geniální nápad zapsali a tudíž ho nezapomenete. Po státnicích zjistíte, že 80 procent těchto nápadů jsou totální kraviny a s tím je taky vyhodíte. Je to logické – díky prokrastinaci se všechno zdá mnohem zajímavější než to, co právě děláte, resp. byste měli dělat. Tento článek byl jednou z položek na takovém seznamu a byl asi tak na hraně mezi realizací a vyhozením. :-)

Relaxujte rychle a intenzivně
Pokud budete plnit plán, dovolte si odměny. Pokud přeci jen nejste v jeskyni daleko od civilizace, smíte mít jednu středně bujarou pařbu s kamarády a dvakrát až třikrát relaxovat nějak, jak je vám příjemné. Ale obvykle je potřeba děsivé zážitky z intenzivního memorování kompenzovat velmi intenzivně. Intenzivnost relaxace vám také vykompenzuje to, že ji musíte důsledně časově omezit. Co to bude, je na vás. Půjdete běhat? Pustíte si nahlas metalovou desku? Podíváte se před spaním na děsivý horor a vypijete u toho tři lahváče? Všechno správně (ale jen jedno z toho).

Dopink má hlavně placebo efekt
Co vám pomůže v myšlení, soustředění, paměti a proti únavě? Internet nabízí nepřeberné množství rad:
• Kalicor 800 mg – účinná látka piracetam – údajně zlepšuje úbytek paměti a nedostatečné soustředění, ale asi je to dost slabé, a volně prodejné v lékárnách.
• Enerbol – účinná látka pyritinol – zlepšování paměti, koncentrace, podporuje aktivitu – účinek ovšem spíš při dlouhodobém užívání, volně prodejné.
• DMAE – pozor, neplést s MDMA :-) účinná látka dimetylaminoetanol, výrobce uvádí: aktivuje IQ, urychluje proces učení a paměti, zlepšuje náladu a zvyšuje mentální energii, odstraňuje únavu, pozitivně ovlivňuje poruchy spánku, zpomaluje procesy stárnutí, posiluje imunitní systém. Asi optimální v kombinaci s lecitinem, je ale otázka, nakolik je to účinné, či spíš marketingový hit. Volně prodejné jako doplněk stravy.
• Kofein – nejoblíbenější nabuzovač, ale s rychlým „pádem“. Navíc hrozí předávkování (které se projeví „jen“ řadou nepříjemných pocitů) a/nebo vznik závislosti. Úbytek hladiny kofeinu po předávkování pak způsobuje bolesti hlavy.
• Kombinace kofeinu s efedrinem – údajně má rychlý, ale krátkodobý účinek. Při dlouhodobějším užívání větších dávek efedrinu vzniká závislost, a taky pozor na předávkování, krom toho, že efedrin je v ČR zcela ilegální a ani nevím, kde by se dal sehnat.
• Guarana – stimuluje mozkové funkce, ale při pravidelném užívání rychle vzniká rezistence – asi jen krátkodobě užívat velké dávky.
• Ženšen pravý (panax ginseng) nebo vitánie snodárná (whitania somnifera) – uvádí se zlepšení paměti, koncentrace a bystrosti, ovšem také povzbuzení sexuálních funkcí – může být trochu v rozporu s požadavkem na učení :-)
• Vitamín B12 (kobalamin) – příznivě působí na nervovou soustavu a mohl by pomoci i s učením, ale v tabletách jsou velmi malé dávky. Lepší jsou injekce, ovšem ty lze v ČR sehnat jen na předpis a vzniká problém, kdo vám injekci píchne, pokud to sami neumíte.
Osobně si myslím, že se spíš vyplatí věnovat se učení samotnému, než vymýšlet a shánět, co si „šlehnout“. Během učení se na státnice jsem hodně „jel“ na kofeinu (cca 4-5 litrů čaje Thai Nguyen denně) a mělo to víc negativních účinků než pozitivních, prostředky, co mi nabídli v lékárně, jsem odmítl, protože obsahovaly želatinu. Poslední dva dny jsem perorálně bral cca 5 mikrogramů vitamínu B12 denně, pochybuji, že to mělo nějaký efekt.

Nevěřte magii a naučte se, jak funguje pravděpodobnost
Všechna oblíbená čísla nebo pocit, že si nějaké vytáhnete, jsou nesmysl. Naučte se, jak funguje pravděpodobnost – u každého čísla máte zcela stejnou šanci, že si jej vytáhnete. Když byste si u státnic vytáhli např. číslo 3 a neuspěli, u druhého pokusu máte úplně stejnou šanci, že si vytáhnete opět trojku, stejně jako cokoliv jiného. Moc o těch číslech nespekulujte a učte se. Základ je umět od každé otázky alespoň něco – na tom můžete stavět.

Mějte to na háku
Máte stres? Aby ne, obzvlášť v české společnosti, která je tituly bezmezně posedlá bez ohledu na to, že za komunismu i totálnímu blbci stačilo na „inženýra“ mít správně umístěné rodiče, a že za kapitalismu zase stačí buď dobře mířené úplatky, nebo konexe či postavení, které vám zajistí právnický titul během půl roku, aniž byste měli tušení, kde sídlí vrchní soudy.
Stres dále narůstá, pokud vám všichni říkají, že to dáte „levou zadní“. Řekněte si, co skvělého se stane v případě, že ty zkoušky neuděláte. Určitě vás čeká něco pěkného i v případě, že neuspějete. Je spousta lidí, kteří žádnou vysokou školu nemají a jak si žijí skvěle! Určitě nějaké znáte. Nepřeceňujte význam zkoušek a snažte se nenervovat. Snadno se to řekne, že? :-) Ale toto se mi jeví jako nejméně špatná ze všech špatných až směšných protistresových metod.

Ohákněte se a nesměle flirtujte
Slušně a pěkně se oblečte, klidně do toho i něco investujte. Nebuďte ale extravagantní. Oblečení má opravdu vliv, stejně jako vaše následná neverbální komunikace u zkoušky. Podle psychologické teorie mají tyto věci mnohem větší vliv, než samotný obsah verbálního sdělení. Snažte se s komisí a zkoušejícím komunikovat mile, klidně, příjemně a věcně. Lehká, ale inteligentní rozpačitost nevadí. Moc toho nevíte a zkouší vás osoba opačného pohlaví, která není o víc, než 20 let starší? Roztomile se usmívejte, jako by se vám líbila, ale byli jste příliš stydliví. U státnic jako snad jedinkrát v životě se vám může vyplatit působit jako „hodnej kluk“ nebo „hodná holka“.

Improvizujte
Nevíte? Nedá se na dané téma zkompilovat něco z jiných otázek? Dost možná ano, a pokud jste správně trénovali průběh zkoušky, už leccos takového víte. Zkuste prodat jakékoliv alespoň trochu relevantní znalosti. Nebojte se zmínit nějaké zajímavosti, které souvisí s tématem, byť nepřímo. Pokud nevíte vůbec nic a hrozí vám vyhazov, můžete zkusit nadnést nějaký inovativní problém související s tématem a začít polemizovat sami se sebou. Horší už to nebude a dostatečně unavené komisi může stačit, že něco žvatláte.

Povzbuzení na závěr
Na snazším oboru stačí všechny výše uvedené rady naplnit asi tak do poloviny a pořád máte docela slušnou šanci na úspěch. Odzkoušeno. A jak jednou řekl Jan Ámos Komenský: „Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se!“

(Tuto hlášku jsem měl připravenou jako vtip pro případ, že neuspěju a bude to trapné. Autorem výroku je samozřejmě někdo úplně jiný. :-) )

4 komentáře: „Jak udělat státnice?

  • 5. 2. 2016 (10:35)
    Trvalý odkaz

    Článek je úžasný a při mém vytížení mi pomohl se dokopat konečně se začít pravidelně připravovat. Díky za něj, nakopl mě a pomohl zorganizovat čas.

    Reagovat
  • 11. 6. 2016 (22:31)
    Trvalý odkaz

    Dnes čtu článek po druhé a až nyní jsme si všimla, že osnova je pro dědické právo (samozřejmě prokrastinací mi čas na učení ubývá a tak skenovat text místo řádného přečtení není překvapením……no a kooukám, že místo učení píšu i tento komentář :D).
    Právě se učím na zkoušku z občana, tak mi to přijde celé ještě více na tělo! Díky moc za rady a určitě se k článku budu vracet, nezdá se to, ale státnice klepou na dveře. :-)

    Reagovat
  • 4. 10. 2016 (14:21)
    Trvalý odkaz

    Ahojte, ďalšia možnosť je použiť techniky na to, aby sa človek prinútil učiť, nestrával čas a neprokrastinoval.

    Ozaj existujú. Ja som ich „vynašiel“. Fungujú na tom princípe, že zvyšujú ako vnútornú tak aj vonkajšiu motiváciu, odbúravajú počiatočný odbor voči učeniu a vyvolávajú silný pocit naliehavosti.Takže nie je pravda, že sa musíš spoľahnúť iba na disciplínu a nasilu sa prinútiť.

    Najzákladnejšia technika je OKLAMANIE PODVEDOMIA.

    Odpor podvedomia voči učeniu sa dá vypnúť ubezpečením podvedomia, že sa na oko budeš venovať len nejakej neškodnej, nenamáhavej činnosti.

    Slúži na to veľmi účinná fráza: Teraz sa nebudem zaoberať… (celá úloha), ale urobím len… (prvý krok úlohy).

    V praxi to vyzerá takto:

    Teraz sa nebudem učiť matematiku, ale len si otvorím poznámky.
    Teraz nebudem písať referát, len napíšem zopár prvých riadkov.
    Teraz si nebudem opakovať, len vyslovím prvé 3 vety.

    Akonáhle spravíš prvý krok – otvoríš si poznámky, napíšeš prvé riadky, zopakuješ si prvé 3 vety – tak prekonáš počiatočný odpor. Myseľ možno ani nepostrehne, že plánuješ pokračovať v učení.

    Príde ti to za vlasy pritiahnuté? Tak si to vyskúšaj a presveč sa sám. Začni s učením a povedz si: “Teraz sa učiť nebudem, len si prečítam úvodných 5 viet.” Ale nebuď kŕčovitý. Nechaj to plynúť.

    Ďalších 8 techník ako sa prinútiť učiť doslova NA POVEL nájdeš tu:
    http://bezbolestneucenie.sk/prinutit-ucit/
    S týmito technikami už nikdy nebudeš mať problém prinútiť sa učiť.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *