Sen o jedné chvíli

Když moře šumí
tiše
po ránu

a za zdí duní
verše
koránu,

mé sny se mění.
Duše
v tu ránu

chce slyšet čtení
z tvého
románu.

A když v běhu věcí
touha po umění
nepřežije,

i když všechny kecy
rozstřílí mé snění
z Abcházie,

na zběsilost v srdci
– nejcennější jmění
anarchie –

vzpomenu si přeci,
jen mi přečti kus tvé
poezie.

(Sukhum, Abcházie, 5.5.2011)