Každý svého stromu strůjcem

…aneb úřady, pily a telefonáty v pravdivém příběhu s tak trochu inspirujícím happy-endem

Je několik věcí, o kterých si uvědomíte, že se můžou stát i vám, až ve chvíli, kdy k nim doopravdy dojde. Dopravní nehoda. Cukrovka. Kácení stromů u vás před domem.

Některé z důvodů, proč se ve městě zbavovat stromů, jsou pochopitelné, jiné vůbec. Stromy někdy musejí uvolnit prostor nové výstavbě, jindy z nich jen padá listí nebo jejich košaté koruny brání slunečnímu světlu v cestě do oken lidských obydlí. V tomhle případě byly podle odpovědné úřednice stromy napadeny jakousi houbou.

O plánovaném kácení lip jsem se dozvěděl náhodou díky dělníkům, kteří přijeli obehnat kus parkoviště pruhovanou páskou. Mimo jiné následoval silný pocit, že pokud jsem to za nějakých deset let aktivní angažovanosti v ekologických kauzách nikdy neudělal, tak tentokrát bych se šel snad doopravdy k tomu stromu přivázat.

Obvyklé klidné a věcné vyjednávání s úřady jde stranou, emoce vítězí. Nejde zdaleka jen o představu, že bych už při pohledu z okna neměl vedle hnusného komína teplárny báječné zelené větve pohupující se ve větru. Tohle je útok na můj osobní prostor. Sakra, přeci tady žiju! Během řady telefonátů na městský úřad, jenž má stromy na starosti, si nesmí člověk nechat nic líbit.

– „Pane, ten pozemek, na kterém strom stojí, přeci není váš.“
– „Ale váš taky ne!“

Podle vedoucího odboru životního prostředí mají určitě vydané povolení ke kácení, do zítra to zjistí. Výsledek? Žádné rozhodnutí neexistuje. Prý už opodál nějaké stromy spadly a je to tedy kácení z havarijních důvodů, na které povolení není třeba. Jediný písemný dokument je jakýsi zápis z úředního šetření, v němž je o tomto kácení několik málo vět. A veřejnost si jej podle bludného názoru úřednice nesmí digitálně vyfotit, ani okopírovat. Žádné další podklady neexistují.

– „Máte dendrologický posudek?“
– „Já jsem dendroložka.“

Celá ulice má takto přijít o dvanáct stromů označených barevnými spreji. Nová výsadba samozřejmě bude. Ale otázku, za jak dlouho stromy dorostou solidní velikosti, a hlavně jestli vůbec – v městském prostředí, kde je sucho, znečištěné ovzduší, solené chodníky a jen proužek trávníku – nikdo uspokojivě zodpovědět nedokáže.

Česká inspekce životního prostředí má na havarijní kácení naštěstí jiný názor. „Je to obcházení zákona. Zřejmě si úřad chce usnadnit práci,“ sděluje mi do telefonu inspektor a dodává, že strom „zralý“ na havarijní kácení pozná každý laik, neboť je na první pohled na spadnutí. To ty v naší ulici určitě nejsou.

Na místní inspekci to sice šlape rychle a spolehlivě jak v soukolí časostroje, ale káceči jsou ještě rychlejší. V den, kdy inspekce rozhoduje o pozastavení kácení, už většina stromů leží. Naštěstí to nejsou ty u nás – ale i tak si skvadra kácečů přijede pro tu menší ze dvou lip. Před časem byl totiž změněn zákon a stromy o obvodu do 80 centimetrů mohou nově nejen fyzické, ale už i právnické osoby na svých pozemcích kácet, jak se jim zachce.

Druhá větší lípa nicméně zůstává! Na jak dlouho, to se ještě uvidí. Ale i tenhle výsledek ukazuje, že bránit si svůj strom se prostě vyplatí.

O chvíli později na místo přijíždějí činovníci České inspekce životního prostředí. Zkoumají zachráněný „havarijní“ strom a jeden z nich pronáší kouzelnou větu: „Ten tady může stát klidně ještě dvacet let!“

Martin Hyťha

psáno pro Blog NESEHNUTÍ

2 komentáře: „Každý svého stromu strůjcem

  • 5. 3. 2011 (00:19)
    Trvalý odkaz

    Vono je na tom smutny taky to, zes byl patrne jedinej, kdo se za ty stromy postavil, kazdej jenom cumi ze svyho vokna a nic neudela.

    Reagovat
  • 5. 3. 2011 (09:59)
    Trvalý odkaz

    Kdepak, nejvíc práce odvedla jedna statečná místní obyvatelka, které patří tímto velké poděkování a blahořečení ;-)

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *