Cesta do nebe

Vítání, dojetí, radostná nálada,
vampýří podoba, smích jako za mlada,
něžnosti ve slovech a těžká pohoda
jak když ti nakládá libyjská armáda.

Těšení na konec ve slastném povzdechu,
dám půlku království za trochu rozruchu,
dušení rukama, dýchání bez vzduchu,
díky za nevratnou srdeční poruchu.

Krhavá vílo, bledá krkavčice,
rozklovej mi krk a rozpárej plíce,
trhej mě na kusy víc, ještě více,
krev ať se rozlije s voskem od svíce.

Pak v pozdní minutě odveden z náměstí
budu moct konečně hovořit o štěstí,
až přijmu údery rozdané tvou pěstí
s povděkem naposled zaštěknu bolestí.