štítek: Marná cesta kamarádů do země Muhehe

Díl 29.: Hrad

Rádoby nepozorováni jsme propluli postranní brankou a páternosterem vystoupali až do vstupní haly oné zdánlivě opuštěné kameninové stavby. „Takovouhle návštěvu bych tady opravdu, ale opravdu nečekal,“ s úsměvem pronesl zlý panovník hlasem přeslazeným tak, jako když si pomatenec zalije drcené homole fruktózy medem a rozmixuje je ve šlehačkovači s vápnem bělenou sacharózou a plnou džezvou […]

Žádné komentáře

Díl 28.: Show must go on

Otevřel jsem hnisající oko a zalehlé ucho rovnou do debaty a matně si vybavil, že mě nakonec oživili lektvarem nejistého složení, v němž ovšem dozajista nechyběla opařená čača a blahoslavený med prolhaných zakavkazských včel s hranatými sosáky. Sotva jsem spatřil, že Kukačka nevypadá už ani moc vlkodlakovitě, rozhostil se mýtinkou nebývalý klid a snad i náznak humoru. […]

Žádné komentáře

Díl 27.: Cesta do nebe

„Konečně jsme spolu sami,“ tiše pronesla Kukačka nakřápnutým hlasem k mé tělesné schránce ležící bezvládně jednou nohou v kalamáři petrolejově oranžového inkoustu z brouků a pavouků a s hlavou v celým vesmíru s mouchou v uchu. Anděl v nás se co chvíli ztrácel v černobílém zrnění a i kdybych snad měl takovou možnost, ani jsem si nebyl jist, jestli kopnout do […]

Žádné komentáře

Díl 26.: Virus

„To už nikdy nikdo neslepí!“ vykřikl zkusmo a skoro vesele Kill Bill. „Drž píču!“ zařval na něj brunátně jinak vždy stoický Prase Klaus a neuvěřitelná míra jeho afektované sprostoty v tuhle chvíli všechny čtenáře tak překvapila, až jim bylo trochu trapně i za něj a zároveň jim po zádech přejel podivný, ale opravdu podivný sjezdař. Krůpěje […]

Žádné komentáře

Díl 25.: Střípky

Ucítil, nebo uslyšel jsem lehký slastný povzdech? Čí byl? Ve své něžnosti drsný hlas Kukačky promlouval tiché fráze v neznámé řeči. Nepravidelný tep zklidňoval mou mysl a v blížící se nepřítomnosti přinášel obrazy, jejichž výměna za pořádný krajíc institucionalizovaného vzdělání by byla pošetilá jako pouštní hyena pruhovaná krhavá, která i se svými bodlinami na zubech zkouší nafukovat […]

Žádné komentáře

Díl 24.: Duna

Černě ohořelé a šedě ohnilé pahýly dřevin, mezi nimiž tu a tam z bažin jakoby lehce čněly nápadné betonové kolosy ve tvaru beranidel, lemovaly naše propadávající se kroky až příliš dlouho. Ten kopec šedobílého písku nám přišel zprvu neuvěřitelný. Kill Bill byl celý nervés, protože jsme už dávno nikoho nepotkali a on se proto nemohl představit […]

Žádné komentáře

Díl 23.: Město bludných duší

Kolem nás se rozprskla kulička sněžného prachu a zase jsme stáli před tou zakletou pasáží. Všechno vypadalo jako kdysi, ještě před útokem didaktických transformací, který se stal Kukačce div ne osudným. „Co teď? Měli bychom zkusit někde zdulit alespoň jeden z těch pěti artefaktů,“ velmi věcně načala debatu Kikimorinka. „Show me love, baby! Pronájem kobyly […]

Žádné komentáře

Díl 22.: Konečně Kůňuď

„Ahoj mušpetko,“ přivítal jsem Kukačku mezi živými a nežně ji pohladil po vlasech, nedbaje jejího polychromatického projevu. Jedenadvacet dnů jsme pobývali s vlky. Kukačka se den ode dne zotavovala díky jejich zpěvu, z něhož šel po zádech mráz, jako když na Grúňu vypnou wavky a lavina zamrzne ve volném pádu bez ohledu na globální oteplování. Pomohly i […]

Žádné komentáře

Díl 21.: Vlčí večírek

Sotva jsme se s partou čumilů shromáždili kolem bezvědomé Kukačky, prase Klaus už táhnul z nedaleké vyhřezlé brčkárny celý balík modrých a růžových brček. Pro hroznýše Kill Billa, který si navíc již během boje s didaktickými transformacemi na posilněnou vydatně přihnul z lékovky plné estrogenových kapslí, nebyl nejmenší problém z brček poskládat funkční nosítko dřív, […]

Žádné komentáře

Díl 20.: Vteřina zapomnění

Město se zšeřilo a zapadlo světlezeleným sněhem nevýrazné jitrocelové vůně. Kráčeli bychom pomalu a potichu, skoro jako by na nás něco dolehlo, nebýt ovšem věčných průpovídek, kterými nás častoval můj neúnavný hroznýš Kill Bill. „Dobrý večer vespolek, dnes vám ale lautr fagot sluší ten hexnšůs, bejby,“ počastoval například komplimentem jednu neviditelnou kolemjdoucí, až se studem […]

Žádné komentáře