Díl 6.: New York: Selfie tyč, stalinisti a knedlíček jako živý (+FOTO)


Hledáme kotvu

Díky couchsurfingu poznáváme, jak rozmanitě se dá v New Yorku žít. Jedeme až na severní okraj města, na City Island. Na jednu noc jsme na návštěvě u Pavla, který bydlí v přístavu na lodi. Na Manhattanu studuje matematiku. „Po dvou letech už jsem nechtěl bydlet v bytě. Hledal jsem na internetu někoho, kdo by mi dovolil stanovat na střeše svého domu. Došla mi odpověď od člověka, který nabízel, že můžu bydlet u něj na lodi. Nakonec mi loď prodal, a tak jsem tady zůstal,“ popisuje Pavel, jak se k netradičnímu obydlí dostal. Dnes má dokonce dvě lodi, takže na jedné nás ubytovává a na druhé bude spát on. Teď má ale problém: někdo mu ukradl balón, ke kterému měl přivázaný řetěz a kotvu. Noční program je tedy jasný – najít řetěz a kotvu někde na přístavním dně. Všechno začíná přivázáním velikého magnetu na kovový hák. „Umíš nějaký uzly?“ ptá se mě Pavel. „Tyjo, vůbec ne,“ odvětím a marně se snažím vybavit si cokoliv z brožurky Můj turistický zápisník, kde jsem naposledy před dvaceti lety nějaké uzly viděl. „Hm, já taky ne,“ odpovídá vtipně Pavel, ale ve skutečnosti se mu celá akce daří bravurně. Křižujeme přístav sem a tam a „prošmátráváme“ dno hákem s přivázaným magnetem. Kromě různého kovového odpadu na mořském dně nakonec nalézáme i kotvu. V půl třetí v noci jsme hotovi, je už pořádná kosa. Zatímco Pavel si jde povídat se sousedem, který v této pozdní hodině stojí na své minipalubě a huláká něco do mobilu, já se ukládám do spacáku do podpalubí a říkám si – škoda noci, kterou člověk probendí na pevnině.

   

Králíkárna v centru Manhattanu

Probudit se na lodi v přístavu je krásný, obzvlášť když je úplně jasno, moře lehce šplouchá a loď tiše vrže. O něco méně poetická je návštěva ranní koupelny, která se provádí do žlutého kbelíku a následným výlevem jeho obsahu do přístavních vod, ale to už prostě patří k životu na lodi s nefunkční toaletou. Cestou na autobus nás ještě Pavel seznamuje s námořníkem slavným po celém New Yorku. Námořník sedí v Dunkin’ Donuts (všudypřítomný americký fastfood s kafem a koblihama), má vousy až na ramena a jelikož jsou mu rozumět z každé věty jen první dvě slova, moc si nepokecáme. Z lehce trapné chvilky nás vysvobozuje autobus. Další noc trávíme v centru Manhattanu v prťavém bytě bez oken, který má Rado coby správce budov jako služební. Původem ze Slovenska, v New Yorku žije s přestávkami už asi 15 let. Když našetří dost peněz, cestuje. Je fantasticky pohostinný a stejně jako u Pavla se u něj cítíme skvěle.

Nicméně kontrast mezi obydlími je zjevný, a to i v nákladech: měsíční poplatek za parkování lodi v přístavu činí 50 dolarů, nájem malinkaté kostky bez oken v centru Manhattanu 3000 dolarů.

Rozmanitá smršť

Absolvujeme rozmanitou newyorskou smršť: Chcete vědět všechno o přírodě a lidstvu všech věků, druhů a kontinentů? Minimálně týden v Natural History Museum vám dá slušný základ. Koncert vážné hudby světové úrovně zadarmo? Skoro každý den v podvečer v Juilliard School. Haiku na téma, které si řeknete, za 50 centů? Stačí narazit v parku na chlapíka, který vám sice řekne pěkné haiku o lucernách na ukázku, ale neví, že rozepnutý poklopec s velmi viditelnou chloubou básníka není nejlepším marketingovým nástrojem. Skončíte ve vazbě? Vedle obrovské budovy Manhattan Detention Complexu je ulička plná „bail bond agents“, s kterými se dá vyjednat, aby za vás složili kauci. Oslovila vás tvorba Johna Lennona? Pak je povinností zastavit se v Central Parku u památníku Strawberry Fields, kde mladý bezdomovec obklopený davem dojatých valí na kytaru Lennonovy hity. Chcete si zapařit backgammon? V čínské čtvrti v parku u sochy slavného Číňana, který si přivezl z Ameriky ideály demokracie a v Číně se mu je moc nepodařilo prosadit, jistě nebude problém najít spoluhráče. A pokud přijde hlad, v Chinatownu je k sehnání bezesporu nejlevnější veganské jídlo v New Yorku, takže není problém nacpat se tofu, mořskými řasami a divnými sladkými knedlíčky, které vypadají, jako by byly trochu živé, nicméně podle obalu jsou veganské.

Jen tak se vyfotit na Facebook

Nějakou dobu jsem si myslel, že teleskopická selfie-tyčka, na kterou přiděláte smartphone a můžete si tak pořizovat lepší selfie, je futuristický antisociální vtip zpravodajského serveru prigl.cz. Na Brooklyn Bridge (a později ještě mnohokrát) jsem zjistil, že tato věc opravdu existuje a někteří lidé ji s plnou vážností používají. Pokud vám pěší dav dovolí zastavit se, na mostě můžete obdivovat i výhledy na město, mrakodrapy, nedaleký Manhattan Bridge a podobně. A nafotit mraky selfíček.

Jersey

Náš poslední dobrodinec nebydlí v New Yorku, ale v Jersey City. Když se vám podaří najít poloutajený vchod do podzemní dráhy PATH, za půl hodinky jste tam – v jiném státě Spojených států, v New Jersey. Kromě excelentních výhledů na noční New York z břehu Hudson River si tu můžete užít i nižší spotřební daň. Roy je fyzioterapeut původem z Filipín, bydlí ještě pořádný kus od břehu a tak nás většinou vozí na vlak autem, když jede do práce nebo z práce. Povídáme si hlavně cestou v autě, protože jinak se o zábavu stará jeho obří televize. První společný večer v ní dávali katastrofický dokumentární film o tání ledovců. Vodu na čaj si vaříme v mikrovlnce, jako to dělá spousta Američanů.

Stalinisti v akci

Na prvního máje (čti Labor Day) se na Union Square připravuje demonstrace proti policejnímu a rasistickému násilí. Opodál mají stánek leninisté, s nimiž zapřádáme krátký rozhovor. „Stalinismus byl určitě jeden z největších zločinů proti lidskosti. Ale srovnejte Sovětský Svaz mezi rokem 1917 a 1950, jaký to byl rozdíl!“ To jo, třeba pár milionů lidí, kteří mohli žít. Na jiném místě konfrontujeme mladíka u cedule „Impeach Obama“, který by nejradši, aby USA vstoupili do BRICS (koalice Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky). Poté, co prohlásí, že Rusko nastolilo mír na Krymu, mi rychle stoupá tlak. „Byl jsi někdy někde v zahraničí?“ „Jo, v Kanadě, Irsku a v Mexiku.“ „Tak se jeď podívat do Ruska a pak se budeme bavit.“ Ačkoliv Spojené státy mají na svědomí taky spoustu zločinů, jeden rozdíl je jasný: kdyby si na Rudém náměstí postavil stánek s nápisem „Impeach Putin“, sebrali by ho do deseti minut.

Rozmanitá smršť II.

Proslulá High Line, někdejší trať nadzemky přebudovaná na park nad úrovní ulic, je opravdu krásná. Krom zeleně a zbytků kolejnic lze obdivovat výhledy na město a street-art. Na severním konci trati se staví o sto šest, developeři budují byty s výhledem na High Line. Před otevřením je poslední část, která bude zachovalá v původním stavu zarostlé trati. Dalšími architektonickými skvosty jsou hlavní vlakové nádraží Grand Central Terminal a trojúhelníková budova Flatiron Building.

Na výstavě „Public Eye: 175 Years of Sharing Photography“ v městské knihovně zkoumáme instalaci, která porovnává všechny křižovatky Broadwaye: počty nastoupení do taxíků, checků na Foursquaru, tweetů, průměrné příjmy domácností. Na prohlídku sídla OSN už nemáme energii, a tak jen pozorujeme demonstraci proti etnickému násilí v Burundi.

Ještě jsme stihli Museum of Modern Art (MoMA) a jeho výstavu o architektuře Jižní Ameriky v letech 1950-1975, což jsou tuny hranatého betonu, výstavu o příčinách a průběhu velkého stěhování černošského obyvatelstva z jihu na sever Spojených států doplněnou dobovými uměleckými díly a venkovní zahradu plnou soch.

Naše poslední akce v New Yorku byla návštěva čerstvě a slavnostně znovuotevřeného Whitney Museum, kde se z terasy v 8. patře dala pozorovat světelná show na Empire State Building a při komentované prohlídce pochopit souvislosti, které se ani zapojením všech smyslů z vystavených děl získat nedají. A taky jsme si v Jersey City usmažili mraky tofu, které měli v japonském obchodě ve výprodeji po půl kilu za dolar.

, , , ,

  1. #1 Pavla 22.8.2015 - 16.31

    Martine, dari se ti rozesmat nas kancl i takhle na dalku. Diky za to! Tesime se na dalsi pokracovani.

(nebude zveřejněn)