Díl 17.: Hamilton: Ocelové město (+FOTO)

Přejíždíme po více než dvoukilometrovém mostě nad hamiltonskou zátokou a naskýtá se nám výborný výhled na chumel komínů, hořících ohňů, obrovských továrních budov a festovních rour. Jsme ve městě ležícím uprostřed obří aglomerace na jižním cípu provincie Ontario. Kromě toho, že se tu vyrobí většina kanadské oceli, tu bydlí Emily, kterou jsem před asi deseti lety hostil na couchsurfingu v Plzni. Na programu je tak neobvyklá reciproční návštěva v prachmatickém městě Hamiltonu.

Dominion Foundries and Steel Company

V Hamiltonu jsou dvě obří ocelárny: Stelco a Dofasco. Druhá jmenovaná, již vlastní stejně jako ostravské hutě ArcelorMittal, dostala svého času ocenění za udržitelnost. Jelikož jí ho udělil tvůrce burzovního akciového indexu Dow Jones, není zas takové překvapení, že se i přesto ve firmě občas objeví menší ekologická havárie. V roce 2014 zaplatila pokuty skoro půl milionu dolarů za nadměrné znečištění ovzduší, o rok později dopřála obyvatelstvu Hamiltonu pohled na mrak kouře jasně oranžové barvy díky přítomným oxidům železa.

Krokinoly a pračka

Pereme prádlo, pijeme víno a večeříme z talíře, čehož se nám nedostává zase tak často. U toho diskutujeme s Emily problémy původních obyvatel Kanady (tzv. „first nations“), jejichž děti ještě v šedesátých letech byly násilně odebírány rodinám a umisťovány do internátních škol, kde se je snažili převychovat a někdy byly také zneužívány. Emilyn přítel Matt sleduje sportovní utkání v televizi a ukazuje nám aplikaci, v níž může hodnotit různá piva, která ochutná, a sdílet hodnocení s kamarády. Druhý večer hrajeme na týmy pravou kanadskou hru – crokinole. Je to docela zábavný cvrnkací minigolf ve stolní velikosti. Vítězí tým, který nasbírá 100 bodů. Hru důstojně ukončujeme za stavu ČR-Kanada 30:90.

Jedeme objevovat město, do kterého nikdo nejezdí. Tedy někdo asi ano, když informační centrum překypuje mapami a ochotná paní nás informuje o nadcházejících akcích. Dnes se koná „Summer Promenade“ v Gore Parku. Později jsme v inkriminovaný čas kolem projeli autem a ani moc nepřibrzdili – hlouček obědvajících úředníků tam sledoval pár typů hrajících na španělky. Projíždíme víceméně nezastavěným územím kolem hamiltonského „escarpmentu“, což je v místních reáliích významný pojem. Jedná se o stěnu z vápence, pískovce a jílovité břidlice místy až sto metrů vysokou, jejíž součástí jsou o kus dál i Niagarské vodopády. Občas na chvíli zastavíme a rozhlédneme se do okolí. Delší chvíli pak strávíme na nábřeží jezera Ontario lemovaném plachetnicemi a cedulemi o tom, že Hamilton disponuje plánem rozvoje, navrací se k ekologii a stává se lepším místem pro život. V parku je k pozorování také ptactvo a lidé cvičící někdy tak vehementně, jako by měli brzy odjet někam reprezentovat. Záchody jsou ale zamčené, takže ten rozvoj má přeci jen své limity.

Sorry na rumišti

Křivka krás dále stoupá, když navštěvujeme vodopády Tew‘s a Webster’s – první je vysoký jako čtyři pětiny niagarských, druhý nese příjmení muže, jenž u něj v roce 1830 vybudoval palírnu. Povzbuzeni těmito přírodními památkami a šálkem na parkovišti uvařeného oolongu jedeme hledat horu, vodopád a maloplošnou přírodní rezervaci Albion. Nacházíme dle mapy ten správný pozemek, ale kolem vidíme jen bloky továren a skladišť. Objíždíme území kolem dokola v dopravní zácpě, pak jej zkoušíme projít pěšky a objevujeme totéž, co jsme viděli ze silnice: polozarostlé rumiště uprostřed továren a skladišť. Cestou zpět k autu zaparkovanému na konci silnice, která náhle končí v rumišti, se připleteme do hloučku svatebčanů, kteří se tu z nějakého důvodu fotí. Všichni se tomu smějeme a ženich omluvně pronese: „Sorry, guys.“

„Sorry to you,“ odvětíme – a vzápětí nám dojde dvojsmyslnost tohoto výroku, jenž nám pak ještě dlouho opakovaně slouží k obveselení.

Oceloví racci

Exkurz završujeme hledáním nejlepšího výhledu na hamiltonskou průmyslovou zónu a přicházíme na jedno velké moudro: „V Americe můžete celý den jezdit autem sem tam jako blbci a vlastně toho moc zajímavého nevidět.“ Takže pozor na to a taky na ta hejna racků démonicky kroužících nad hamiltonskou zátokou nedaleko Eastport Drive a řvoucích, jako by vás chtěli klovnout do oka…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *