Literární tvorba

Díl 33.: Pochyby

„A hele, vizouďi, v arxivu nic nebylo? Nebo se vám to povedlo zmršit?“ glosoval s lehce ikonickým úsměvem naše ksichty naznačující gravitaci jak na Jupiteru Pan Čočka, když nás viděl bezvýrazně courat se po náměstíčku, na němž nabízel své výpěstky. „A kde jste se vůbec flákali celej rok?!“ dozdil to, jako by si taková špumprnáglata mohl dovolit. […]

,

Žádné komentáře

Díl 32.: Šlamastyka v archivu

S plátěným sáčkem v náručí jsme vytančili z Krasohradu. „Dyť to chutná jako mejdlo,“ pronesl jsem u prvního a posledního sousta zeleného plodu. „Šmankote, nech to! To je naše zatoulaný vovoce!“ zatarmazila mě Kukačka. „Však to byl jenom takovej frcek…“ omluvně jsem zašuměl a raději převedl řeč stranou: „Tak kdepak najdeme pořádný cambus?“ Ale snaha navázat na nedávné […]

Žádné komentáře

Díl 31.: Krasohrad

„Jedém z kopce, plecháči!“ držel si kšiltovku Kill Bill, zatímco jsme si to hasili na motokole směrem ke krasohradu. Kukačka se přes prasklé sklíčko mých slunečních brýlí zahleděla směrem k nebi a pronesla svým typickým kouzelnickým hlasem: „Slnko robí frky. Skoky do tmy. Márno šedivá!“ V tu chvíli se nad krasohradem přísně zahřmělo a vypadalo to na další […]

Žádné komentáře

Díl 30.: Dance or die

V náručí jsem třímal öbrovskou kysnu. „Že tě kissnu?“ napadla mě prostopášná slovní hříčka, kterou jsem si raději nechal pro sebe. Mí souputníci a souputnice už měli velký hlad. Zašli jsme do nedalekého fast-foodu Funky Fish a naporoučeli si. Polévka Prasete Klause byla tak dobrá, že si jí vylil do klína. Na tarielku mu ale […]

Žádné komentáře

Sestřičko

V skleněným slunci / po probdělý noci (…)

Žádné komentáře

Sen o jedné chvíli II.

Když v dáli sílí / touhy / mnoho dní / a vlády střílí / bohy / východní (…)

Žádné komentáře

Poslední návštěva strýčka Ho Či Mina v SSSR

Srdcervoucí příběh ze života jednoho velkého státníka

, , ,

Žádné komentáře

Díl 29.: Hrad

Rádoby nepozorováni jsme propluli postranní brankou a páternosterem vystoupali až do vstupní haly oné zdánlivě opuštěné kameninové stavby. „Takovouhle návštěvu bych tady opravdu, ale opravdu nečekal,“ s úsměvem pronesl zlý panovník hlasem přeslazeným tak, jako když si pomatenec zalije drcené homole fruktózy medem a rozmixuje je ve šlehačkovači s vápnem bělenou sacharózou a plnou džezvou […]

Žádné komentáře

Díl 28.: Show must go on

Otevřel jsem hnisající oko a zalehlé ucho rovnou do debaty a matně si vybavil, že mě nakonec oživili lektvarem nejistého složení, v němž ovšem dozajista nechyběla opařená čača a blahoslavený med prolhaných zakavkazských včel s hranatými sosáky. Sotva jsem spatřil, že Kukačka nevypadá už ani moc vlkodlakovitě, rozhostil se mýtinkou nebývalý klid a snad i náznak humoru. […]

Žádné komentáře

Sen o jedné chvíli

Když moře šumí / tiše / po ránu / a za zdí duní / verše / koránu (…)

Žádné komentáře